Pouze přihlášení uživatelé, kteří zakoupili tento produkt, mohou přidat hodnocení.
Zrození Českého státu
149,00 Kč
Zrození Českého státu
Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím?
Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo…
Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše?
To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).
Výrobce
Jan Bauer
Popis
Zrození Českého státu
Právem se pyšníme nejen podivuhodnými dějinami, ale i zemí nad jiné líbeznou a proměnlivou. Kdy se však začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným, slavným a bohatým královstvím?
Kdo byli muži, kteří mu vtiskli svou vůli? A jak dokázali vládnout lidu proslulému svou nespoutaností, bojovností a – už tehdy – schopností přizpůsobit se situaci a získat z ní co nejvíc, stejně jako zálibou ve všemožných neřestech? Co stálo za „zbožným zanícením“, s nímž naši první doložení vládcové vymítali vše pohanské? Byla to upřímná víra, nebo jen mocenské a zahraničně-politické cíle? A jak se s křesťanstvím – a v případě knížete Václava dokonce se svatostí – slučovalo třeba takové otrokářství? Asi překvapivě dobře, když tak pohádkově vynášelo…
Máme se stydět za to, že Praha desátého století byla evropským centrem obchodu s lidmi a že sjednocení a následný vzestup českého státu zaplatilo takto získané bohatství, když byl podobný byznys leckde provozován ještě o tisíc let později? Za to, že prvním opravdovým tvůrcem naší státnosti je předpokládaný bratrovrah Boleslav I.? Nebo snad za hojně citovaný – a zmiňovanému Václavovi, jak se tu ostatně dočítáme, neprávem připisovaný – poplatek odváděný českým knížectvím do říše?
To by nebylo namístě. Raději se začtěme do poutavých řádků, jimiž nám známý popularizátor historie Jan Bauer odpovídá nejen na tyto otázky a zavádí nás do epochy, v níž se rodil náš stát. Těžce, krvavě a dost jinak, než jak nám líčí oslavné legendy – ale na rozdíl od jiných přetrval dodnes. I proto, že u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, které autor vykresluje barvitě a s pochopením pro jejich slabosti – ať už se jedná o dobyvatele, otrokáře, bigamistu s přízviskem Pobožný, či skutečně svatého muže. A mezi mnoha jinými zajímavostmi se můžete dočíst třeba i o tom, že v České kotlině se nevyplácí sundávat brnění ani ve chvíli, kdy je vám k nesnesení horko a nepřítel se zdá být na míle daleko (jak se přesvědčil neúspěšný dobyvatel Ota II.), nebo jak se svatokrádežnice stane blahoslavenou (což se podařilo Václavově sestře Přibyslavě).
Související produkty
-
Emigranti
Hodnocení 0 z 569,00 KčEmigranti
Autorka je obyčejná žena, její tři děti se staly emigranty. Nejstarší syn odešel v roce 1969 do Belgie, jeho o rok mladší sestra v tomtéž roce do Německé spolkové republiky. Nejmladší syn odešel tam, odkud není návratu. Zemřel. O jejich životě, úspěchu, ale i těžkých chvílích, o bolesti, radosti, štěstí při narození potomků, které se svými dětmi matka prožívá, vypravuje tato kniha.
-
Ľ attaque
Hodnocení 0 z 559,00 KčĽ attaque
Píše se rok 1798 a na západě Irska přistává nevelká francouzská armáda, aby podpořila Iry v boji za nezávislost. Hlavní hrdina příběhu Máirtín Caomhánach jen zdráhavě opouští svou mladou ženu a připojuje se k dlouho očekávanému povstání. V unikátním díle, které novátorsky spojuje evropský realismus s motivy staroirských eposů, přibližuje autor tragickou historii irského národa, nalézajícího se v neustálém konfliktu se svými sousedy. V roce 1962, kdy poprvé vyšel, získal tento irsky psaný román hned několik literárních cen a zařadil se mezi skvosty irského kulturního dědictví.
-
Chata jménem Marion
Hodnocení 0 z 579,00 KčChata jménem Marion
Chata jménem Marion je další kniha od úspěšného českého spisovatele Jiřího Slavíčka. Tentokrát se bude zabývat vlastními vzpomínkami z vlastních let, kdy se komunistický režim projevil v celé své kráse a spousta lidí raději utíkala do přírody, aby se nemusela potýkat s tímto obludným státním aparátem. Proto vznikalo tolik chatových osad. Rodiče hlavního hrdiny Tédy získali také jednu takovou. Kniha Chata jménem Marion pak popisuje příhody z jejich pobytu na ní.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.